Cestovatel Dan koncem srpna navštívil Island a rovnou i Čarodějné hory, do kterých jsem se zatím nedostala, a tak jsem ho poprosila, jestli by nám sepsal krátký článek, takže tady ho máte a rovnou i s překrásnými fotkami. Danovi moc děkuju za sepsání a už se nemůžu dočkat, až tam vyrazím. 🙂
Během staletí byly Čarodějné hory považovány za vzdálené a ne tolik přívětivé místo. Dlouho nebyly navštěvovány ani prozkoumány, ačkoli nedaleká oblast Kjölur, nebo spíše stará cesta Kjölur, sloužila jako jedno z hlavních spojení mezi severním a jižním Islandem.
Čarodějné hory Kerlingarfjöll
Čarodějné hory se podobají Duhovým horám
Ranní probuzení do mlžného oparu pod úplně zataženou oblohou byl důvod k obavám, zda vůbec něco uvidíme, navíc předpověď počasí nebyla vůbec optimistická. O to víc jsme byli okouzlení krajinou po příjezdu na parkoviště. Cestou se stoupajícími výškovými metry se vylouplo vycházející sluníčko s mlhou pod námi. S nadšením jsme tedy vyrazili sbalení na tří denní túru vstříc čarodějným horám.
Tak trochu na jiné planetě
V prvním údolí pod parkovištěm jsem si připadal jako v jiném světě. Horké potoky, bublající tůňky a všudypřítomná pára a kouř. Vše obklopovaly nádherně zlatě zbarvené kopce. Po prohlídce a uvaření kávy na jednom z horkých pramenů jsme se vydali jedním z úzkých údolíček s řekou.
Jeden úsek treku jsme šli vodou
Jeden úsek treku v Čarodějných horách jsme šli prakticky celý ve vodě
Tento úsek jsme šli prakticky celý ve vodě, místy se dalo jít i kolem po strmých svazích, ale řekou to bylo jednodušší a příjemnější. Čím dál do údolí, tím byla voda teplejší. Nakonec jsme ale museli z vody ven, obout pohorky a vyrazit přes hřeben. Za ním se otevřelo krásné široké údolí hrající všemi barvami s černými kopci v pozadí.
Měli jsme s sebou papírovou mapu, kde byla vyznačená cesta, po které jsme chtěli jít, ale reálně zde žádná vyšlapaná, natož značená stezka nebyla.
Šli jsme panenskou přírodou, nikde ani živáčka, prostě nádhera. Cestou přes široké údolí byla zem místy hodně horká, museli jsme dávat pozor, abychom si někde nepřiškvařili podrážky. Na konci tohoto krásně barevného a teplého úseku jsme se ocitli před úplně jiným světem. Došli jsme k prudkému svahu se sněhovým polem. Naštěstí byl sníh díky sluníčku měkký a trochu kopnutí stačilo, aby se pohorka zapíchla do svahu. Asi 150 metrů převýšení jsme měli za pár desítek minut za sebou. Z vrchu byl parádní výhled.
Ohledně půjčení auta na Islandu jsem napsala samostatný článek Průvodce: Půjčení auta na Islandu, tak mrkni.
Následoval kamenitý terén s četnými, většinou vyschlými koryty. Po vrstevnici jsme došli až nad rozlehlou štěrkovou pláň, přes kterou protékalo několik řek zahloubených v kaňonech. Přes jednu jsme museli přebrodit, abychom se dostali k úpatí dalších kopců, kde jsme našli krásné místo s měkkým mechovým porostem akorát pro dva naše stany.
Druhý den treku po Čarodějných horách
Jeden z našich největších islandských zážitků – Čarodějné hory
Už krátce po zalehnutí do spacáků začalo krápat a pršelo prakticky celou noc, navíc začalo hodně foukat. Ráno naštěstí největší déšť ustal a my si tak mohli uvařit čaj, sbalit mokré stany a vydat se na další úsek cesty.
Čekala nás cesta přes dvě sedla s celkovým převýšením asi 1000 metrů. Šli jsme většinou po tmavém kamenitém, štěrkovém povrchu, místy po sněhových polích. Počasí bylo čím dál horší, na hřebenech se směr dešťových kapek změnil na horizontální a viditelnost byla mizerná.
Pokud si chceš Island užít i trochu jinak a dáváš přednost dobrodružství, vyzkoušej tyhle boží výlety
Geotermální oblast Hverabotn
Vyznačená trasa treku v Čarodějných horách
Naštěstí celý tento úsek cesty byl značen kůly. I tak jsme měli v husté mlze co dělat, abychom trefili od kůlu ke kůlu. V druhé polovině cesty jsme procházeli další geotermální oblastí v těchto horách s názvem Hverabotn. Mělo to být nejhezčí místo treku, ale místo kochání, jsme se s těžkými batohy matlali v blátě a měli hodně práce s vylezením prudkého kopce nad tímto údolím.
Když jsme ho konečně zdolali a mysleli si, že už jen sestoupíme do místa, kde jsme včera startovali, vedli nás kůly na kopec, kde jsme museli ještě nějakou dobu odolávat horizontálnímu dešti (ještě že jsme ty těžký batohy měli, jinak by nás to snad odfouklo). 🙂 Trochu jsme začali pochybovat, jestli jdeme správnou cestou. Nakonec jsme ale celý zmrzlí a vyfoukaní trefili až k našemu autu. 🙂
Čarodějné hory – praktické rady a doporučení
- Pro cestu do vnitrozemí k Čarodějným horám je třeba mít půjčené auto 4 x 4 s povolení vjezdu do „Highlands“
- Délka 3 denního treku je 47 kilometrů
- V Čarodějných horách by se dal vymyslet i delší trek, my jsme bohužel nestihli, ale stálo by to za to
- Dá se tu vyrážet i na jednodenní výlety do hor
- Na celý trek v Čarodějných horách se můžeš podívat na jejich oficiálních stránkách
- Pro aktuální počasí mrkni na online webkamery
Jak se do Čarodějných hor dostat?
Od vodopádu Gulfoss jeď po silnici číslo 35, po několika kilometrech přestává asfalt a začíná štěrková cesta. Asi po 45 kilometrech je odbočka na silnici F347. Odtud je to 12 kilometrů do kempu a 3 kilometry na parkoviště, ze kterého jsme vycházeli do hor. Po cestě není žádný brod, přes řeky jsou udělané mosty. Cestu do hor najdeš vyznačenou na této mapě, tak určitě mrkni. 🙂
Hodně zážitků z Islandu přeje Dan! 🙂
[fb_button]
Líbil se ti tento článek? Sleduj Fijalku na Facebooku a staň se tak součástí naší cestovatelské rodiny!
Leave a reply