Čína – cestopis

Mé první putování Čínou

Čína – cestopis

Z Prahy do Vídně a Dubaje

30. ČERVNA 2015

Odpoledne vyrážíme autobusem Student Agency na cestu do Vídně. Dost se obáváme kolon na D1 (máme časovou rezervu 2 hodiny). Cesta naštěstí probíhá podle našich představ, kolony nejsou a my se bavíme, popíjíme víno a těšíme se na zážitky, co nás čekají!

Z Vídně odlétáme ve 22:40 hodin s Emirates do Dubaje. V Dubaji máme pár hodin času, a tak si čas krátíme jízdou automatickým metrem, které vede přímo od letiště k nejvyšší budově světa Burdž Chalífa (828 m), cesta od letiště trvá asi 25 minut. K budově vede od zastávky metra klimatizovaný tunel, ze kterého do vedra vylezete až přímo před ní. Jdeme jí omrknout z venku, je fakt velká, kocháme se, fotíme a koupeme se ve vlastním potu, je vedro. Asi budeme po cestě do Pekingu trochu smrdět, ale tak co, deodoranty nám snad pomůžou. Po horké procházce vyrážíme zpátky ke stanici metra a míříme na letiště. Strategicky lezeme do prvního vagónu (metro jezdí bez řidiče), kde je krásný výhled na cestu městem.

Čína – cestopis

Z Dubaje do Pekingu

1. ČERVENCE 2015

Z Dubaje do Pekingu letíme opět s Emirates, a to Airbusem A380. V letadle jsou jen Číňané a my se snažíme nasávat prvotní čínskou atmosféru. Všichni jsou hluční, posmrkávají, kradou si vzájemně deky na přikrytí a zlobí. Obdivujeme letušky, které s nimi mají svatou trpělivost. Když prolítáme nad Pákistánem, otevírají se nám překrásné pohledy na pohoří Karákorám, které je druhé nejvyšší pohoří světa. Jeho vrcholky máme skoro na dosah.

Do Pekingu přilétáme v noci. Od příletů jedeme metrem k vyzvednutí zavazadel, projdeme kontrolou tělesné teploty, víz, pasů a čekáme na kufry. Potkáváme tu mladého čecha, který do Číny míří už poněkolikáté a hned nás upozorňuje na to, že se nikde nedomluvíme. Snad to nebude tak hrozné…Metro v noci už nejezdí, a tak si musíme vzít taxíka. Čekáme frontu na taxíka, čekáme a čekáme, potom je nám jeden přidělen letištním zaměstnancem (rozřazovačem do taxíků), na mapě ukazujeme adresu hotelu a doufáme, že řidič ví kam jet. Hotel máme zarezervovaný v moderní pekingské čtvrti Sanlitun. Cesta z letiště sem trvala přibližně 45 minut a platili jsme 90 CNY (juanů).

Po tom, co vylezeme z taxíku mi hned pekingský mladý muž vychrchlá flusanec pod nohy, hezké přivítání, ale musíme si zvykat, jsme v Číně. Hotýlek vypadá čistě (až na župan s podivnými hnědými fleky na jeho zadní části). :) Na recepci platíme kartou za ubytování a jdeme spát.

Čína – cestopis

Peking – Letní palác

2. ČERVENCE 2015

Po probuzení a sprše jdeme okusit pekingské metro. Je ranní špička, svítí sluníčko a masy lidí jezdí sem a tam. Před vstupem do metra je potřeba nechat projet rentgenem kabelku nebo batoh. Rentgen většinou obsluhují úplně zbytečně 3 – 4 číňani (jeden stojí u zařízení a ostatní sedí a nudí se) a samozřejmě se tu čeká ve frontě než na tebe přijde řada.

Ve vagonu metra čekáme to nejhorší, ale tak strašné to není, jen je trochu víc lidí ve vagónu a všichni se na sebe mačkají. V Pekingském metru se dá lehce orientovat a přestupy zmatečné nejsou, jsou jen dlouhé. Jedeme na zastávku Liudaokou, kde máme sraz s kamarády, kteří přiletěli až dnes. Projdeme si univerzitní koleje pro zahraniční studenty, koupíme pitnou vodu v obchůdku a míříme do banky vyměnit peníze.

Otevřená jsou dvě okýnka, dostáváme pořadová čísla, před námi jsou asi 4 Číňané. Čekáme, čekáme a čekáme…pořád před nás pouští nově příchozí Číňany. Po hodině a půl čekání to už nevydržíme, stoupneme si před okýnka a uděláme trochu rozruch. :) Okamžitě nám dávají přednost a konečně může proběhnout akt výměny peněz. Celý proces výměny probíhá několikanásobným přepočítáním peněz, a to ručně i strojově, podepsáním několika papírů, potvrzení částky na elektronickém terminálu, nespočtu razítek a pak je konečně hotovo! Celkově jsme v bance strávili celé 2 hodiny! :)

Za tu dobu nám vyhládlo, a tak míříme na náš první čínský oběd do nedaleké restaurace, kde vaří tradiční a proslulé čínské plněné knedlíčky. Sedáme si ke kruhovému stolu, objednáme spoustu jídla a piva, jíme a klábosíme.

Po obědě vyrážíme autobusem (2 juany) k Letnímu paláci. Vstupné je 30 juanů, celý areál je tak velký, že se tu rozprostřou davy lidí, které míjíme u vstupu. Nejdříve stoupáme nahoru do kopce, kde jsou různé chrámy a je tu krásný výhled na Peking a okolní kopce. Potom, co přejdeme kopec se nám na straně druhé otevírá výhled na jezero Kunming, které je součástí areálu Letního paláce. Po cestě dolů k jezeru procházíme různými paláci.

Asi v polovině cesty nás začne sledovat Číňan, který chodí kousíček za námi a čeká, když mi čekáme, stojí, když my stojíme. Nevíme co to má být, ale po nějakém čase se od nás odpojí.

Celý den je krásné počasí, žádný smog, jen slunce a modrá obloha, což je v Pekingu neobvyklé. Vydáváme se na procházku kolem jezera, přes kanály přecházíme po tradičních čínských mostech, míjíme jezírka s překrásnými květinami. Vládne tu klid a pohoda. Fotíme si západ slunce a potom pěšky míříme na nejbližší stanici metra.

Čína – cestopis

Badaling – Velká čínská zeď

3. ČERVENCE 2015

Na pořadu dne je Velká čínská zeď, vybrali jsme část Badaling, protože je lehce dostupný a z Pekingu je nejblíž.

Odjíždíme z autobusového nádraží, kde nás s dalšími desítkami Číňanů křikem nahání do jednotlivých autobusů. Naháněči řvou jak paviáni a my si připadáme jako když ženou zvířata na porážku. Cesta trvá něco málo přes hodinu. Když vystoupíme, porozhlížíme se po obchodech a mezitím přijíždějí desítky dalších autobusů, někteří ihned po výstupu zvrací, takže se raději odebíráme na zeď.

Platíme 40 juanů a nejprve se vydáváme na západní část, kde není tolik lidí. Byla to dobrá volba, protože v některých úsecích jdeme skoro sami. Jsou odtud překrásné výhledy na okolní kopce a východní, hojně navštěvovanou, část zdi.

Pokračujeme na přeplněnou část, kde jdeme v davu dalších lidí. Pořád se s námi chce někdo fotit (pro mnohé Číňany jsme větší atrakcí my než Velká čínská zeď). V užších úsecích stojíme ve frontě na to, až budeme moct projít, ale v odlehlejších částech zdi jsme opět skoro sami.

Po cestě dolu míjíme utrápené medvědy, kteří za kousek uschlé mrkve ochotně pózují návštěvníkům. Koupíme si něco k snědku a autobusem míříme zpátky do Pekingu.

Jedeme zpátky na Liudaokou, kde si na večeři zajdeme do lepší restaurace. Jedna účastnice naší výpravy má dnes narozeniny, a tak koupíme malý dort a domlouváme s číšníky, aby nám ho přinesli. Úkolu se zhostí číšnice, která dort přinese a přitom zpívá Happy birthday, akorát umí jen tyhle dvě slova. Bylo to roztomilé a jídlo bylo jako vždy výborné. :)

Ještě nemáme dost, a tak se vydáváme do nedalekého Olympijského parku. Prohlížíme Národní stadion (Ptačí hnízdo), olympijský hotel a plavečák. Vše je krásně barevně nasvícené.

Čína – cestopis

Peking – Zakázané město

4. ČERVENCE 2015

Z Dongsi Shitiao vyrážíme na zastávku metra Tian´anmen East. Procházíme kontrolou příručních zavazadel a pití a míříme na Náměstí nebeského klidu, kde najdete Mauzoleum Mao Ce-tunga a 38 metrů vysoký památník Lidových hrdinů. Od Zakázaného města je odděleno Bránou nebeského klidu (Tian´anmen), kde je velký portrét Mao Ce-tunga.

Mauzoleum Maa jsme nenavštívili kvůli minimálně 3 hodinové frontě. Prošli jsme se po náměstí a pak zamířili přes bránu do Zakázaného města. Za vstup jsme zaplatili 60 juanů a vystáli si asi hodinovou frontu.

Celý areál je obehnaný 8,5 metrů širokou zdí a 52 metrů širokým vodním příkopem. Bylo to sídlo císařů od 15. století. a obyčejným lidem bylo zpřístupněno v roce 1911. Je tu opět hodně čínských výprav z malých měst, pro které jsme atrakcí a možná i prvními bělochy, které vidí naživo, a tak se s námi zase vesele fotí. Z areálu vycházíme Bránou válečnické udatnosti (Shenwu Men), za kterou se nachází Jingshan park. Za vstup do něj platíme 10 juanů, vyjdeme na kopec a užíváme si krásný výhled na celé Zakázané město.

Jelikož jsme ještě neobědvali, vydáváme se hledat místo, kde bychom se mohli najíst. Začíná pršet, a tak vytahujeme pončo z Decathlonu, pod které se všichni schováme. Evidentně tím bavíme kolemjdoucí, kteří se nám smějí a pozorují nás. Oběd si dáváme v nedalekém bistru odkud pokračujeme do hotelu, kde se převlékneme a večer vyrážíme na party a večeři do Hutongů.

Hutongy jsou malé domky ze 13. století, ve kterých odjakživa bydleli obyvatelé Pekingu. Jsou zde přesně 9 metrů široké uličky a i obyvatelé Hutongů musí využívat veřejné záchody. Což je zděná bouda s několika tureckými záchody, mezi kterými leckdy není ani žádná přepážka. Samozřejmě tu není ani umyvadlo, takže je to zážitek. :) V Hutonzích jdeme nejprve na večeři do proslulé restaurace, kde dělají jen čínské knedlíčky a poté se přesunujeme do studentského klubu, kde má koncert studentská mezinárodní kapela. Popíjíme pivo, užíváme si koncertu a nakonec jdeme na procházku nočním městem.

Čína – cestopis

Peking – Chrám Nebes

5. ČERVENCE 2015

Dnes je na pořadu dne Chrám nebes, Beihai park a okoštování pekingské kachny.

Jedeme metrem na zastávku Tiantandongmen, kde se nachází Chrám nebes. Vstup je 35 juanů.

Vstoupíme do krásného parku, kde nás okamžitě upoutají sportující čínští důchodci. Starý pán před námi dělá kliky jako by mu bylo dvacet, hned za ním dělá přítahy na dvou prstech visící svalnatý postarší pán na hrazdě, na vedlejší hrazdě se točí o 360 stupňů další důchodce, opodál skupinka starších žen secvičuje a zkouší choreografii na taneční hudbu. Nestačíme zírat a nechápeme jak je to možné. :)

Oslovuje mě starší Číňan mluvící anglicky. Povídáme si spolu, vyprávím mu o Evropě a České republice, pak se dozvídám, že cvičícím lidem v parku je přes 70 let, takže klobouk dolů. :) Videa s čipernými Číňany najdeš v článku Takové ty čínské zábavy.

U chrámu ještě pomáháme s výzkumem čínské studentce, která nám na oplátku za vyplnění dotazníku dává krásné čínské pohledy.

V Chrámu nebes se čínští císaři modlili za dobrou sklizeň. Jdeme se ještě projít po parku, kde narazíme na zajímavost – louku s umělými meteority. Vycházíme z areálu a jdeme hledat metro, ztrácíme se ve spleti ulic. Naštěstí potkáváme Číňana, který umí anglicky a k metru nás ochotně zavede. Vede nás uličkami, kde je nepředstavitelná špína, všude se válí odpadky, zbytky jídla, jsme z toho trochu rozčarovaní, protože tohle je čínská realita, místo kde žijí normální lidé. Domy vypadají taky otřesně a strašně špinavě. Asi po 20 minutách chůze se u metra loučíme a pokračujeme na zastávku Beihai North.

Nejprve se vydáme hledat restauraci, ve které bychom si mohli dát oběd. Do jedné vstupujeme, všude jsou jezírka plná polomrtvých žab, jakmile nás zahlídne číšnice, začne na nás čínsky řvát a my radši mizíme. Koupíme si alespoň svačinu v malém obchůdku a míříme do Beihai parku. Vstup je 10 juanů, sedáme si na trávu pod stromy a odpočíváme, připadáme si tu jako zvířátka v ZOO. Kolemjdoucí na nás koukají, nenápadně si nás fotí, občas si k nám někdo přisedne jen kvůli fotce. Asi po 30 minutách nás z trávy vyhání ochranka, prý se na ní nesmí sedět, tak se jdeme projít kolem jezera.

Po procházce jedeme na Liudaokou, kde si koupíme trs liči a směřujeme do restaurace na pekingskou kachnu. Pekingská kachna se jí tímto způsobem: plátek kachny namočíš v tajné speciální omáčce, položíš na placku, přidáš nakrájenou cibulku, celé to zavineš a sníš. Byla to lahoda a skvělé zakončení náročného dne.

Čína – cestopis

Z Pekingu do Šanghaje

6. ČERVENCE 2015

Ráno jsme se vypravili na nádraží. Bohužel jsme trochu podcenili čas a do rychlovlaku přiběhli na minutu přesně. Kontroly jsou tu jako na letišti. Jízda byla pohodlná, ve vlaku je k dispozici horká voda, kterou většina Číňanů využívala na zalití zeleného čaje nebo nudlí v kelímku.

Do Šanghaje jsme dorazili v 15: 30 hodin, cesta trvala 6 hodin. Zastávky: Peking, Langfang, Jinan, Tai´an, Xuzhou, Nanjing, Kunshan a Šanghaj. Na jídlo jsme si zašli přímo na nádraží, kde je poměrně hodně restaurací a je z čeho vybírat. Potom jsme se vypravili na cestu do hostelu. Jeli jsme metrem na zastávku JingAn Temple.

Hned při vstupu do metra nás překvapilo, že je tu narváno více než v Pekingu a fronty se stojí i na vstup do metra a jízdenky. Cesta na hostel nám trvala asi 15 minut, bydleli jsme v pokoji pro 8 lidí (nás bylo sedm, poslední postel byla obsazená asiatem). Hostel byl útulný, personál ochotný, anglicky uměli velice dobře, na recepci ti půjčí knihy o Šanghaji a je tu i kulečník.

Po zabydlení jsme se šli projít do části města s názvem Bund, odkud je skvělý výhled na protější část města Pudong s mrakodrapy. Tyto dvě části města odděluje řeka Huangpu, po které pluly osvětlené lodě.

Začíná pršet, a tak vytahujeme deštníky, stejný nápad mají stovky Číňanů kolem nás, a tak místo kochání se, sledujeme záplavu různobarevných deštníků. Dýchá se tu daleko líp než v Pekingu, ale město na nás zatím nepůsobí čínsky. Je nám zima, a tak se jdeme zahřát do restaurace.

Čína – cestopis

Kosmopolitní Šanghaj

7. ČERVENCE 2015

Hned z rána jdeme na obhlídku buddhistického chrámu Jing ´an. Za vstup jsme zaplatili 50 juanů. Chrám Jing ´an (Chrám míru a klidu) stojí obklopen moderními mrakodrapy, a tak je tu zajímavé pozorovat dva protipóly – moderní výškové budovy a tradiční budhistický chrám. Procházíme tři hlavní haly, v jedné z nich se nachází největší sedící nefritový budha v Číně, měří 3,8 metru v další síni objevujeme obrovskou, 6,2 metrů vysokou, sochu budhy. Celý chrám si pomalu projdeme, na chodbách potkáváme mnichy a pozorujeme obřady konající se na nádvoří. Uprostřed stojí kašna, do které se hází drobné mince pro štěstí, je docela umění strefit se dovnitř. Opodál stojí obrovský kámen, který mniši pravidelně čistí a ošetřují. Každý si ho může pohladit a něco si přát.

Další plán je projít si staré město s tradičními přízemními malými domečky. Vezmeme to ještě přes Yu Garden, zelenou oázu v uspěchaném velkoměstě. Celou zahradu si projdeme a kocháme se jezírky s kapříky, bonsajemi a můstky.. Zahrada byla vytvořena podle zásad feng shui.

Pěšky pokračujeme do staré Šanghaje. Tahle část v Šanghaji se nám líbila ze všeho nejvíc, je to čtvrť podobná pekingským hutongům. Nízké domky, kde panuje jiná atmosféra. Procházíme uličky a narazíme i na místní trh, který je pro nás velký zážitek. :) Člověk tu koupí na co si vzpomene. Vše je vystavené na zemi v plastových vaničkách. Hory zeleniny, rýže, masa, ryb, raků.

Čína – cestopis

Výlet do Zhouzhuang – čínské Benátky

8. ČERVENCE 2015

Hned ráno se z hostelu vydáváme na People Square. Podle recepční v hostelu by se měla poblíž nacházet stanice autobusu jedoucí do městečka Zhouzhuang. Chvíli bloudíme, ale nakonec zastávku najdeme. Aha, zastávek je tady víc, tak se ptáme postávajících Číňanů odkud náš autobus jezdí. Rukama nohama se domluvíme a už nás nahání do nějakého autobusu. Netušíme jestli tam jede, ale zkusíme to.

Po hodinové cestě v čínském dopravním provozu jsme dojeli do nějakého města, snad je to ono, řidič nás vysadí na autobusovém nádraží. Nevíme kudy se vydat dál, ale instinktivně jdeme po hlavní ulici a u prvního mostu sejdeme pod něj a vydáváme se kamsi podél řeky. Po řece plují usmívající se Číňané a mávají na nás. Nakonec dojdeme do centra města, turistů přibývá a nám se víc líbilo v odloučených uličkách, kterými jsme přišli.

Navštívíme taoistický chrám a pak se jdeme podívat do místních obchůdku. V jednom mají krásné výrobky z bambusu (záložky do knih, zrcátka atd.), tak nakoupíme pár suvenýrů a pokračujeme přes starý most na druhou stranu města. Po chvíli objevíme příjemnou restauraci na střeše starého domu a zajdeme si sem na pozdní oběd. Výhled máme krásný, na řeku, staré domy na protějším břehu a most. Po jídle se ještě chvíli procházíme, ale začíná pršet, tak se vydáme zpátky na autobusové nádraží a odjíždíme zpátky do Šanghaje.

Čína – cestopis

Ze Šanghaje do Tangkou

9. ČERVENCE 2015

Dnes nás čeká přejezd ze Šanghaje do malého městečka s názvem Tangkou, které se nachází kousek od Žlutých hor. Z hostelu míříme na šanghajské autobusové nádraží, kde asi hodinu čekáme na autobus. V terminálu nádraží mají skvělé záchody. Žlab vedoucí pod všemi kabinkami, kde pod tebou plave všechno, co vytvořili ostatní. :) Je to skvělá podívaná, ale alespoň tu jsou kabinky, a to se v Číně cení! :) Cesta autobusem je zábavná, stačí jen pozorovat čínský dopravní provoz, když na sebe všichni troubí, blinkry nikdo nedává a prudce se brzdí, takže o zábavu na dlouhou cestu máme vystaráno. Po několika hodinách máme pauzu u čínského motorestu a pak se pokračuje dál. Po hodině opět zastavujeme a řidič nám začne čínsky něco vyprávět. Nerozumíme mu a nevíme co se děje. Nakonec to asi vypadá, že si naše česká výprava musí přesednout do jiného autobusu. Řidič nás kdesi vyloží a odjede. No paráda, nevíme kde jsme, ale za chvilku se objeví jiný autobus a nabere nás, zase nevíme kam jedeme, ale spoléháme na to, že to nějak dopadne. Po celodenní jízdě autobusem konečně v cíli, teď jen najít hotel. :) Hned se do toho vkládají místní a snaží se nám pomoci, nakonec nás k němu dovedou. Bydlíme v malém zastrčeném hotelu pana Hu, Vítá nás se svou ženou, dáme si věci do pokojů a vyrážíme na výlet k vodopádům, který nám vymyslel pan Hu a doveze nás k nim svým autem. Okolí Huangshanu je krásné, všude kolem jsou bambusové lesy, je tu příjemně a hodně vlhko. Návštěva Nine Dragon Waterfall byla skvělá, celou dobu jsme procházeli bambusovými lesy, potkali pár chrámů, poslouchali jsme zvuky čínského pralesa a konečně poznali čínskou přírodu. K vodopádu se stoupalo po hodně strmých schodech a pohled na něj byl krásný. Po návratu nám žena pana Hu uvařila večeři a pak nám zbývalo jen zalehnout a nabírat síly na další den. Některým se v noci špatně usínalo – po zhasnutí po pokojích pobíhali švábi. :)

Čína – cestopis

Žluté hory

10. ČERVENCE 2015

Vstáváme časně ráno, dáme si rychlou snídani a autem nás pan Hu odváží k nádraží, odkud jezdí speciální autobusy pod Žluté hory. Řadí se tu skupiny Číňanů, tak se mezi ně vmícháme a za chvíli se už autobusem řítíme k západním schodům. Zaplatíme vstup a víme, že teď už nás bude čekat jen strmé stoupání po schodech. Zpočátku je to pohodička, říkáme si. To se hned změní, schody začínají stoupat, v úzkých místech se člověk musí vyhýbat nosičům, kteří do hor nosí stavební materiál a mají ramena plná modřin a otlačenin. Vůbec nám nedávalo smysl, proč cihly nosí oni, když do hor vedou lanovky, ale tohle je opět další nesmyslná čínská věc, kterou nepochopíme. V polovině cesty vcházíme do mlhy, takže nevidíme nic. Když vystoupáme nahoru, mrholí a je pořád mlha. Zajdeme do hotelu, kde si dáme čaj a posvačíme. Pokračujeme dál k začátku okruhu, který chceme jít. Všude kolem nás chodí skupiny Číňanů, kteří samozřejmě hulákají do amplionů a pouští si hudbu. Většina z nich má na botách navlečené igelitové pytlíky, které jim zajistí nepromokavost bot. :) Chodíme po lávkách připevněných na okrajích skal, ale výhledy bohužel žádné, všude je jen mlha. Začneme stoupat dolů a najednou se nám začnou objevovat krásné výhledy, rychle fotíme než je vše zase ukryto v mracích. Dojdeme dolů a zpátky nahoru se necháme vyvézt lanovkou. Shora pokračujeme východními schodů až úplně dolů. Kolena trpí, nohy nás bolí, a tak jdeme pomalu a opatrně. Kolem nás chodí kvílející Číňané v bolestech. :)

Podrobněji jsem Žluté hory sepsala v článkuVýlet do Žlutých hor.

Čína – cestopis

Z Tangkou do Huangshanu a Pekingu

11. ČERVENCE 2015

Ráno nás pan Hu vezme na zastávku, nasměruje nás do mini autobusu, zaplatíme jízdenky a asi 50 minut čekáme než se autobus naplní lidmi a vyrazíme na cestu. V Huangshanu se projdeme centrem, nakoupíme nějaké suvenýry a část naší skupiny míří taxíkem na letiště a část na novou stanici rychlovlaků. Na nádraží si dáme jídlo a pak čekáme na příjezd rychlovlaku. Jsme unavení, a tak skoro celou cestu podřimujeme. Do Pekingu přijedeme v noci, dáme si večeři na nádraží a potom pokračujeme do hotelu do postele.

Čína – cestopis

Peking – Forest park

12. ČERVENCE 2015

Dnes jsme si trochu přispali a až odpoledne vyrazili na výlet do Forest parku, do kterého jsme se dostali několika zběsilými jízdami pekingskými autobusy. Opět to byl zážitek, všichni se na sebe tlačí, do toho křičí děti… :)
Do Forest parku jsme vešli málo používaným vchodem, zaplatili vstupné a vydali se příjemnou procházkou nahoru na kopec. Po cestě jsme potkali příjemnou obyvatelku Pekingu, která uměla skvěle anglicky a hned se s námi pustila do řeči. Do Forest parku moc turistů nechodí, tak byla celá udivená a zároveň nadšená, že nás, bílé, potkala.
Na vrcholku kopce je umístěná pagoda, ze které je super výhled na kopce čnějící kolem Pekingu. Teda super výhled by byl, kdyby nebyl smog. :) I tak jsme se to tady užili a pokochali se výhledem na zapadající slunce do smogového oparu.

Čína – cestopis

Peking – Art District a odlet

13. ČERVENCE 2015

Večer si necháváme objednat taxíka, kterým jedeme přímo na letiště v Pekingu. Necháme si odbavit zavazadla, na všechny letištní kontroly si vystojíme hodinový fronty. Navíc jsme dostali letenky do Business Class!! Letíme s Emirates, takže se pomalu začínáme těšit na asi nejluxusnější let našeho života. :) Vůbec nám nevadí, že jsou všichni naši spolucestující v Business třídě jako ze škatulky a my si připadáme tak trochu jako ušmudlaní burani. :) Navíc je některým z nás blbě. Venku 40 stupňů, vedro a vlhko, v metru a hotelu jede klimatizace na plný pecky.
Noční let si užijeme na maximum. Skvělé jídlo, překrásné, dokonalé a usměvavé letušky, vlastní bar, kosmetika od Bvlgari…Musím říct, že po 6 hodinovém čekání na let do Vídně na letišti v Dubaji se nám do Economy class vracelo hodně těžce, i když jsme letěli zase s Emirates.
Konec našeho výletu jsme zakončili jízdou autobusem z Vídně do Prahy. Byli jsme tak unavení, že jsme celou cestu prospali.

Čína – cestopis

Z Pekingu do Dubaje a Prahy

14. července 2015

Noční let si užijeme na maximum. Skvělé jídlo, překrásné, dokonalé a usměvavé letušky, vlastní bar, kosmetika od Bvlgari…Musím říct, že po 6 hodinovém čekání na let do Vídně na letišti v Dubaji se nám do Economy class vracelo hodně těžce, i když jsme letěli zase s Emirates.
Konec našeho výletu jsme zakončili jízdou autobusem z Vídně do Prahy. Byli jsme tak unavení, že jsme celou cestu prospali.


Cestopis našeho putování po Číně na začátku července roku 2015.

Prvních pár dní jsme strávili v Pekingu, kde člověk může celé dny objevovat tradiční a krásnou Čínu. Najdeš tu spoustu památek a krásných míst a je tu pořád co prozkoumávat. Po obhlídce Pekingu jsme přejeli rychlovlakem do Šanghaje.

Šanghaj je pravým opakem Pekingu. Všechno je tu moderní a místo objevování tradičních čínských památek si můžeš užívat procházky pod mrakodrapy a kochat se moderní architekturou.

Po několika dnech jsme se ze Šanghaje vypravili autobusem do malého městečka Tagkou, které najdeš pod Žlutými horami. Do Žlutých hor, neboli Huangshan, jsme se vypravili na výlet. Počasí nám bohužel nepřálo a mlha nahoře na vrcholcích hor byla taková, že by se dala krájet.

Na cestě zpátky do Pekingu jsme se stavili ještě ve městě Huangshan, které jsme si prošli a nakoupili nějaké suvenýry.

Doufám, že se ti cestopis z Číny líbil a pokud máš nějaké otázky, neváhej se zeptat v komentářích.

Leave a reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Podzimní putování za krásami Číny

Lenka je cestovatelka, profesí kriminalistka, jinak šťastně vdaná žena a mamka dvou dětí. V cestování jí nic nezastaví. Procestovala Evropu, Thajsko, Gruzii a letos i Čínu. Když jsem se jí zeptala na otázku, kde se cítí nejlíp. Odpověděla, že nejlíp je jí na horách (čímž je mi ještě víc sympatická ). Každý rok jezdí s […]

Read more

Jak se pracuje a žije v Číně

Verča, která o sobě tvrdí, že je univerzální cestovatelka (od backpacku, přes pohodlný klidný motel, po luxusní resort), žije už tři roky v Číně ve městě Changzhi se svým manželem. Po Číně cestují a poznávají její skryté krásy. Rádi vyrazí i do Thajska, které je jejich oblíbenou zemí, do které se rádi vrací. Dojmy z Číny Verča sepisuje […]

Read more

15 důvodů proč navštívit Čínu

Těch důvodů, proč navštívit Čínu je samozřejmě daleko víc, ale já jsem pro tebe vybrala ty nejvtipnější a nejúsměvnější, které tě doufám přesvědčí. Projdeš se po jedné z nejobdivovanějších památek na světě – Velké čínské zdi. K svačince si můžeš zakousnout nakládanou kuřecí pařátu a nikdo se na tebe nebude divně dívat. Můžeš se chopit […]

Read more

Šanghaj – co navštívit

Šanghaj je nejen kosmopolitní a moderní město, ale i finanční a ekonomické centrum. Slévá se tu dohromady moderní a tradiční čínská architektura. Ve čtvrti Pudong se můžeš procházet pod mrakodrapy a druhou nejvyšší budovou světa – Shanghai Tower (výška 632 metrů). Součástí moderního města je i stará čtvrť s malebnými starými domečky, křivolakými špinavými uličkami, na kterých se konají […]

Read more

Peking – co navštívit

Při své návštěvě Pekingu neopomeň navštívit ty nejdůležitější a nejvýznamnější památky. Připrav se, že tam potkáš davy lidí, tak jejich návštěvu odlož spíš na všední den. Co navštívit v Pekingu Náměstí nebeského klidu (Tchien-an-men) Se svou rozlohou 40 h je to největší náměstí na světě. Přímo zde se nachází mauzoleum Mao Ce-tunga. Pokud se do něj chceš vypravit, tak doporučuji […]

Read more

Základní poznatky z Číny

Po svém návratu jsem sepsala několik vtipných poznatků z Číny, které tě, doufám, lépe připraví na cestu na vlastní pěst. Před cestou do Číny Speciální očkování nepotřebuješ. Víza si vyřiď alespoň s měsíčním předstihem a hlavně na Velvyslanectví přijď se všemi doklady a formuláři, které vyžadují. Pokud jsi student, vezmi si s sebou průkaz ISIC, budeš […]

Read more

Dva roky v Číně

Helča je jedna z prvních studentů České zemědělské univerzity v Praze, která se vypravila na dva roky studovat do Číny. Jak se jí v Číně žilo, co všechno tam zažila, kam všude se podívala, jaké je to pít pivo z igelitového pytlíku a mnoho dalších informací najdeš v rozhovoru níže. Co tě přivedlo ke studiu […]

Read more

Takové ty čínské zábavy

Na to, kolik Číňanů je (aktuální počet je jedna a čtvrt miliardy), jim nemohu upřít jistou míru družnosti. Ať už při stání ve frontách, které mají v oblibě, nebo při zábavě a sportu. Je to přece příležitost k popovídání si a bujarým diskuzím. Všechny tyhle činnosti jsou kolektivní záležitostí. Číňané jsou také známí péčí o své tělo, […]

Read more

Nejlepší suvenýry z Číny

Přemýšlíš o tom, co přivezeš kamarádům, rodině či sobě jako suvenýr z Číny? Dala jsem dohromady tipy na dárky či suvenýry z Číny, které mě zaujaly, nebo jsem je sama koupila svým přátelům a blízkým. V čínských obchůdcích mají tolik věcí, ze kterých oči přecházejí. Člověk by koupil všechno, ale já se vždycky snažím vybírat takové dárky, které […]

Read more
Velká čínská zeď

To nejlepší z Číny za 14 dní

Nejdůležitější místa v Číně během 14 dní – Peking, Velká čínská zeď, Šanghaj a Žluté hory. Náš itinerář při návštěvě Číny v červenci 2015. První den – odjezd z Prahy do Vídně, odlet z Vídně do Dubaje Druhý den – odlet z Dubaje do Pekingu, cesta na hotel, ubytování Třetí den – Pekingská univerzita, Letní palác […]

Read more
Velká čínská zeď

Velká Čínská zeď z Pekingu

Plánuješ návštěvu Číny na vlastní pěst a součástí tvé cesty je i Peking? V tom případě se budeš chtít určitě podívat na Velkou čínskou zeď. Kolem Pekingu se nachází více částí zdi, které můžeš během jednoho dne navštívit. Velká čínská zeď je jedním z divů světa, je největší stavbou všech dob a jednu dobu se říkalo, že je vidět […]

Read more

Často kladené dotazy Čína

Jak cestovat do Číny Ideálně letadlem, my letěli z Vídně přes Dubaj s Emirates, letenky nás vyšly na cca 13 000 Kč. Čim dřív je koupíš, tím nižší cena. Ubytování v Šanghaji V Šanghaji jsme bydleli v hostelu Le Tour ve čtvrti Jing ´an, 5 minut chůze od stanice metra Changping Road. Noc mě vyšla na 300 Kč. […]

Read more
Go top