Severozápadně od Reykjavíku leží tenhle turisty oblíbený a překrásný islandský region. Hlavním lákadlem je poloostrov Snæfellsnes, na kterém najdeš snad nejfotografovanější islandský kopec s názvem Kirkjufell. Co si na Island sbalit najdeš ve článku Island – vybavení.
Okolí je tak překrásné, že se člověk nemůže divit tomu, že právě sem situoval Jules Verne slavnou Cestu do středu země (asi na tom opravdu něco bude). 🙂
Ohledně půjčení auta na Islandu jsem napsala samostatný článek Průvodce: Půjčení auta na Islandu, tak mrkni.
Ale o tom všem až v následujícím textu, ve kterém bych ti ráda přiblížila místa, která jsem si tu zamilovala. A že to byla láska na první pohled, bylo jasné hned při našem prvním setkání. 🙂
Hvalfjordur
Přenádherný fjord vzdálený 40 km severně nad Reykjavíkem. Nejlepší je nezkracovat si cestu podmořským tunelem, který přes fjord vede, ale celý fjord pěkně autem objet. Čeká tam na tebe totiž hned několik zastávek.
Horký pramen Hvalfjardarlaug
Přírodní horký pramen nedaleko Hvammsviku. Leží přímo na pobřeží, v maličké zátoce na pláži. Vejdou se do něj čtyři lidi. Já tu byla za deště, nikde nikdo a byla to fakt nádhera. Jak se k němu dostat a jeho podrobnější popis najdeš v článku Nejkrásnější horké prameny na Islandu. Podle aktuálních informací od lidí, kteří jsou na Islandu, je horký pramen uzavřený, snad bude brzy otevřen.
Vodopád Glymur
Vodopád Glymur je schovaný přímo v srdci Hvalfjordur. Přes den se to tu většinou hemží turisty, ale pokud si počkáš na soumrak, skoro nikdo tu nebude.
Se svými 198 metry, je Glymur nejvyšším islandským vodopádem.
Ke Glymuru se dostaneš jízdou po silnici číslo 47, potom odbočíš na silnici , kterou dojedeš až na parkoviště. Odtud tvá cesta bude pokračovat pěšky. Budeš muset projít jeskyní a překonat řeku přes kládu. Pro někoho hračka, pro někoho, kdo je vyšší a nedosáhne na lano, kterého se může držet, podstatně těžší záležitost. 🙂 Ten dotyčný ví o kom mluvím. 🙂 Chce to trochu odvahy, ale zvládne to každý.
Po překonání řeky tě čeká už jen výšlap do kopce a hledání nejlepších výhledů, odkud Glymur spatřit. Je totiž schovaný v prohlubni mezi skalami. Po vyšlapaných stezkách se můžeš vydat až přímo nad něj.
Borgarnes
Malé, roztomilé městečko s necelými tisíci obyvateli, na kterém není nic moc zvláštního. Jedno místo tu přece zmíním, a to místní muzeum, které je věnované osídlení Islandu a období ság. Vstupné je 2500 ISK (děti mají vstup zdarma). Já v něm nebyla, protože já, já dávám přednost výletům v přírodě. Jednu horu jsem totiž poblíž Borgarnes rovnou zdolala. 🙂
Pokud hledáš ubytování v okolí Borgarnes, Anna, Aegir, Jon and Runar tu pronajímají dřevěnou chatičku vzdálenou 10 minut od města. Vejde se do ní 5 lidí, venku má gril, krásnou zahradu, houpací sítě…na pozorování polární záře a pro romantické povahy myslím ideální.
Hora Hafnarfjall
Stoupání na horu Hafnarfjall
Cesta vede po vyšlapaných pěšinách.
Přenádherné výhledy nám byly odměnou za kruto výšlap. 🙂
A teď když píšu tenhle článek, zjišťuji, že to není kopec, ale 4 miliony let stará sopka. 🙂 Výlet na ní byl super, protože tu nikdo nebyl, jen my dva a úchvatný výhledy.
Tenhle výlet doporučuji všem kteří na Islandu touží po samotě, klidu a chtějí utéct před turisty.
Až se budeš autem řítit k městečku Borgarnes, Hafnarfjall budeš mít po své pravé ruce. Ještě než najedeš na most přes Borgarfjordur, zaboč doprava na parkoviště. Odtud tě čeká chvilková cesta po rovince a pak už půjdeš jen a jen do strmého kopce.
Následuj vyšlapané pěšiny, značení tu není. Občas cesta povede blízko strmých propastí, ze kterých se ti zatočí hlava. Odměnou za pekelný výšlap a sakra silný vítr ti bude ten nejkrásnější výhled směrem na Reykjavík, oceán, na Borgarnes a jeho okolí. Já tu dokázala sedět snad hodinu, kdy jsem se jenom dívala na úchvatný výhledy a nasávala atmosféru tohohle krásnýho, opuštěnýho místa.
Kráter Eldborg
Severně od Borgarnes, až budeš projíždět planinami, po levé straně si nejde nevšimnout kráteru Eldborg, který nápadně vystupuje z krajiny. Dostaneš se k němu po příjezdové cestě, která vede k farmě a následně 2,5 km pěšky přes lávové pole porostlé keříky. Celý kráter se dá obejít a můžeš na něj i vylézt.
Tenhle islandský kráter je 60 metrů vysoký a poslední erupce proběhla před 5 000 – 6 000 lety.
Horký pramen Deildartunguhver
Horký pramen Deildartunguhver je největší v Evropě.
Deildartunguhver je největší horký pramen v Evropě, který chrlí 180 litrů vroucí vody za sekundu. Slouží k vytápění domů v okolních městech Akranes a Borgarnes. Pokud se budeš koupat v okolí vzdáleném 65 km od tohoto místa, věř, že horká voda bude právě z tohoto horkého pramenu.
Stačí si tu udělat jen krátkou zastávku a pokračovat dál.
Vodopády Barnafoss a Hraunfossar
Vodopád Hraunfossar je prostě okouzlující.
Dva úchvatné a zcela odlišné islandské vodopády. Název Barnafoss v překladu znamená dětský vodopád a Hraunfossar lávový vodopád.
Právě vodopád Hraunfossar je opravdovým pokladem, protože vytéká přímo ze skály a tvoří ho nespočet kaskád a potůčků, které se vlévají do tyrkysově modré řeky. Je to vskutku pozoruhodná podívaná.
Vodopád Barnafoss je opředen legendou o dvou dětech, které do vodopádu spadly, odtud název Dětský vodopád.
Pokud si chceš Island užít i trochu jinak a dáváš přednost dobrodružství, vyzkoušej tyhle boží výlety:
Húsafell
O Húsafellu jsem si dopředu moc informací nezjišťovala, ale v průvodcích jsem četla, že je to naprosto boží místo na výlety a turistiku. Čekala jsem desítky turistických tras po okolních kopcích, ale po příjezdu jsem zjistila, že tu žádné nejsou, až na jeden krásný výlet.
Húsafell je placka obklopená nádhernými kopci. Po optání se místních, jestli mi poradí nějaký výlet či trek po okolí, nikdo nic nevěděl. Musela jsem se tedy vypravit do místního luxusního hotelu, kde jsem se pár dní nemytá a špinavá ptala dokonale upravené a krásné recepční. 🙂 Né, vůbec jsem se necítila jako největší šmudla na světě. 🙂 Tahle krásná paní mi poradila výlet na horu Bæjarfell.
Každopádně, pokud si budete chtít dopřát trochu luxusu, tak tenhle hotel je jeden z nejhezčích a nejstylovějších, co jsem na Islandu viděla. Kdybych měla víc peněz, tak neváhám a okamžitě se tu ubytuju.
Dílna umělce Palla za kterou se parádně vyjímá kaňon a hora Bæjarfell
Svou dílnu má právě v Húsafellu pod kopcem umělec Pall Gudmundsson (mezi místními Pall z Husafellu) a všude po okolí najdeš jeho sochy vytesané do kamenů. Pall spolupracuje i s islandskou kapelou Sigur Ros.
Výlet na horu Bæjarfell
Výhledy z hory Bæjarfell a zase duha.
Byl to naprosto fantastický podvečerní výšlap se super výhledy do okolí. Po cestě jsem se navíc seznámila s fajn Irem, který na Island přijel bez plánů, během pár dní se seznámil s nějakou slečnou a od té doby jezdili spolu po Islandu autem, kde i přespávají. Prý jsou jenom kamarádi, ale moc jsem tomu nevěřila. Tak jen pro ty, co se na Island chystají sami, můžete se tu takhle jednoduše seznamovat s ostatními cestovateli z různých zemí.
Výlet tvoří okruh kolem kaňonu ve skále. Auto se dá zaparkovat přímo kopcem a odtud už pokračuješ po svých.
Další tipy na výlety kolem Húsafellu najdeš přímo na jejich ofiko stránkách.
Kráter Gabrok
Výhled z hlavního kráteru Gabrok na menší kráter, který hraje všemi barvami.
Kráter Grabrok je vysoký 170 metrů je snadno dostupný po dřevěných chodnících. Grabrok patří do sopečného systému Ljosufjoll. Poslední erupce proběhla před tisíci lety v Hnappadaluru.
Kráter jsou tu tři (Stora Grabrok, Grabrokarfell a Litla Grabrok) a byly vytvořen asi před 3400 lety. Stora Grabrok, Grabrokarfell a Litla Grabrok.
Procházka začíná od parkoviště a výlet je asi na 40 minut (záleží jak moc to tu chce člověk zkoumat). Z vrcholu je skvělý výhled na krajinu Borgarfjordur a okolní hory.
Poloostrov Snæfellsnes
Snad nejoblíbenější poloostrov na Islandu, který je v sezóně hojně navštěvovaný turisty. Na jeho severní straně najdeš nejfotografovanější místo na Islandu, horu Kirkjufell, ke které se při západu slunce sjíždějí nadšení turisté. A právě do tohohle místa situoval Jules Verne Cestu do středu země.
Lóndrangar
Přenádherné čedičové vulkanické útesy najdeš na místě s názvem Lóndrangar. Hnízdí tu papuchalkové a buřňáci. Vyšlapanou pěšinou se můžeš vypravit až k bílému majáku Malarrif a po cestě se prolézt v různých skalních útvarech.
Místní farmáři, kteří žijí v okolí Lóndrangaru, tu nikdy nezkoušeli zasít obilí kvůli elfům, kteří v okolí žijí.
Po procházce jeď dál poloostrovem a kdekoliv odboč z hlavní silnice, zaparkuj a jdi se projít. Třeba k oceánu, který přitahoval hlavně mě. Objevuj malé plážičky, ze srázů pozoruj mořskou vodu tříští se o skaliska a jen tak buď. Polož se do měkoučké trávy, dívej se do nebe a uvědom si, že jsi na jednom z nejkrásnějších míst na světě.
Pláž Dritvík Djúpalónssandur
Z oceánu vystupují strmé skály a pozůstatky lodního vraku jsou rozptýlené po celé pláži. V dobách minulých pláž osidlovali rybáři z šedesáti rybářských lodí.
U vstupu na pláž leží čtyři různě velké kameny. Zdejší rybáři byli oceňování podle toho, jaký kámen dokázali zvednout. Na pravé straně pláže vede turistická stezka ke staré rybářské vesnici.
Pláž Skardsvik (Skarðsvík)
I na Islandu jsou pláže se zlatým pískem.
I takhle může vypadat pláž na Islandu.
Další zastávku si udělej na pláži Skardsvik, na které je zlatý písek a kontrastní černé útesy. Je to parádní kontrast a vypadá to skvěle na fotkách.
Může se ti zdát, že jsi někde na jihu Evropy, na pláži. Ale dej pozor, voda tu bude o poznání ledovější a koupání není dovoleno. Byl tu také nalezen vikingský hrob.
Olafsvik
Silnicí pokračuj dál až do rybářského městečka Ólafsvik , projdi se po městečku a den zakonči v novém kempu na konci města.
Právě v tady jsem viděla tu nejkrásnější polární záři, tak měj oči na stopkách. Pokud budeš mít čas, podívej se k vodopádu Bjarnafoss (Baejarfoss), který najdeš a konci Baejargilské soutěsky.
Hora Kirkjufell
Symetrická hora Kirkjufell a odliv.
463 m vysoká hora na severní straně poloostrova Snæfellsnes. Na horu Kirkjufell se dá i vylézt, ale je to jen pro ty, kteří netrpí závratěmi. 🙂 Výšlap nahoru ti zabere 1,5 hodiny a zpátky stejný čas. Výhled z vrcholku je úžasný.
Silnice číslo 54
Silnicí č. 54 se dá v pohodě projet i s normálním autem.
Naše cesta pokračovala po silnici číslo 54 až do města Búdardalur (Búðardalur) , kde jsme přenocovali v místním kempu a další den pokračovali na západní fjordy. Silnice č. je neasfaltová, ale po poradě s místními jsme se dozvěděli, že se dá úplně v pohodě projet normálním autem. Ano, dá se projet a stačí jen trochu ubrat na rychlosti. Odměnou ti za to bude zase krásná okolní krajina.
Poblíž poloostrova Snæfellsnes, v Saudafell, se můžeš ubytovat na ovčí farmě a zkusit si na chvilku bydlet uprostřed ničeho. Provozovatelé farmy jsou úžasní lidé a na ty výhledy z oken pokoje, na ty nikdy nezapomeneš.
Z poloostrova Snæfellsnes pokračuj prozkoumávat úchvatné západní fjordy!
[fb_button]
Líbil se ti tento článek? Sleduj Fijalku na Facebooku a staň se tak součástí naší cestovatelské rodiny!
