Tomáš nikdy žádný velký cestovatel nebyl, tuhle skutečnost prolomil výletem, kdy si sbalil batoh a na vlastní pěst se vydal objevovat krásy Asie.
Věděla jsem, že Tomáš cestoval sám, a tak jsem celý rozhovor sestavila tak, aby byl inspirací pro ty, kteří se bojí cestovat sami a budu strašně ráda, když tě k tvým budoucím cestám inspiruje.
Tomášův plán cesty nebyl úplně jednoduchý, byl spíše hodně náročný. V rozhovoru se dozvíš nejen to, jak to celé dopadlo, co ho inspirovalo, kde poznal svojí lásku :), čeho se obával, ale také spoustu dalších zajímavých informací.
Jaké je to cestovat sám? Bylo něco, čeho ses před cestou obával?
Podle mého názoru je to nejideálnější varianta, jak poznat co možná nejvíc lidí, protože ti v podstatě nic jiného nezbývá. 🙂 Pokud vyloženě nesnášíš lidi nebo chceš být sám. Další výhodou sólo cestování je svoboda. Nemusíš se nikdy s nikým dohadovat co kdy budeš dělat nebo kam pojedeš. Jednoduše se ráno vzbudíš a podle nálady nebo počasí se rozhodneš co podnikneš.
Musím uznat, že větší strach než já mělo především mé okolí, hlavně mamka, která nikdy nebyla dál než autem v Holandsku. 🙂
Samozřejmě jsem měl strach jak to všechno dopadne, už jen kvůli mé mizerné angličtině a skutečnosti, že jsem nikdy před tím nebyl dál než s cestovkou v Řecku 🙂
Hodně jsem přemýšlel nad tím, co všechno by se mohlo stát. Od ztráty dokladů, krádeže nebo přepadení, až po zmeškání letu nebo čehokoli podobného. Všechny tyhle věci naštěstí převážila moje touha poznávat, která se ve mě objevila před nějakým časem a vedla k tomu, abych vyrazil na tuhle cestu.
Jaká zajímavá místa jsi v Asii navštívil?
Vzhledem k tomu, že moje plánovací schopnosti a vlastně i možnosti byly před cestou dosti omezené, jsem si vše představoval doslova jako Hurvínek válku.
Měl jsem jen koupené letenky do Bangkoku a zpáteční jsem měl z Denpasaru.
Můj původní plán byl Bangkok, potom vlakem do Surat Thani, odtud na Koh Samui, pak zpátky do Surat Thani a vlakem do Kuala Lumpur. Z Kuala Lumpur vlakem do Singapuru, odkud bych přeletěl do Jakarty. Z Jakarty bych projel vlakem skoro celou Jávu do Surabai a dál na trajekt na Bali. 🙂
To je dosti smělý plán, jak to celé dopadlo?
První zádrhel plánu byl v délce mého pobytu. Měl jsem na to jen 15 dnů. Brzy jsem pochopil, že to zase až taková sranda nebude.
Nakonec jsem musel celou cestu zkrátit, protože pro absolvování mého původního plánu by byl potřeba asi měsíc. 🙂 Strávil jsem 2 noci v Bangkoku, potom jsem jel vlakem do Surat Thani, odtud autobusem a trajektem na ostrov Ko Samui. Na Samui jsem pobyl 3 noci, pak jsem jel zpět do Surat Thani a odtud vlakem do Malajsie. Z Thajska se dá přímo dojet pouze do Butterworthu. Potom jsem jel autobusem do Kuala Lumpur.
V Kuala Lumpur jsem byl pouze jednu noc. Stihl jsem pouze dopolední procházku po městě, vyfotil si Petronas Twin Towers, navštívil City Tower a pak honem na letiště. Konečná zastávka byla Bali, kde jsem zůstal až do odletu.
Podle čeho sis vybíral místa, která navštívíš?
V podstatě jsem navštívil co bylo po cestě. Bangkok byl jasný, na Samui jsem měl kamarády, v Kuala Lumpur jsem chtěl vidět hlavně dvě věže. Na Bali jsem žil způsobem “teď a tady”.
Jak ses připravoval před cestou? Narazil jsi třeba na nějaké zajímavé články nebo blogy?
Vzhledem k tomu, že jsem velký lajdák, byla moje příprava dosti zanedbaná. 🙂 Samozřejmě jsem četl různé články, například na hedvábné stezce najde člověk spoustu užitečných informací, ale mohl jsem tomu dát víc 🙂
Další inspiraci jsem získal na festivalu Obzory, který můžu všem doporučit! Zúčastnit se tam můžete všemožných přednášek o outdooru a cestování, inspirace to byla velká.
Byla ovšem jedna věc, kterou jsem nepodcenil, a to vybavení. Pořádnej batoh, lehkej spacák a cestovní ručníky jsou k nezaplacení, ale nemusíte to přehánět jako já. Moje odbavené zavazadlo mělo nějakých 8 kilo.
Kde všude jsi na svých cestách a necestách bydlel? Nebylo dražší ubytovávat se jako jednotlivec?
Vše jsem řešil skrze booking.com a měl jsem pouze dvě podmínky – cena maximálně 200 Kč za noc a hodnocení na booking.com nad 7, což se mi vždy podařilo úplně v pohodě.
Spal jsem ve smíšených pokojích v hostelech a při přejezdech jsem spal ve vlaku. Smíšené pokoje jsou pro sólo cestovatele naprosto ideální, protože tam potkáte nejvíc lidí, kteří mají většinou hodně podobnou cestu.
Co se týče čistoty a komfortu, někde v pohodě, jinde horší. Stačí číst recenze a většinou budete hned vědět co od toho očekávat.
Jak moc bylo těžké seznámit se v cizí zemi s ostatním cestovateli? Spřátelil ses tam s někým a cestovali jste pak třeba společně?
Lehčí než si koupit vodu! 😀 Pokud se zdržuješ v backpackerských čtvrtích a hostelech, nemáš o super lidi vůbec žádnou nouzi! U mě byla bohužel nevýhodou mizerná angličtina, ale většinou to pár piv spravilo. 🙂
Poznal jsem spoustu lidí. V podstatě na každém kroku jsem se s někým zakecal. Dá se říct, že jsem našel i pár přátel, se kterými se ještě někdy uvidím. Přiznám se, že na Bali jsem poznal jednu slečnu z Jižní Koreji, která už asi půl roku cestuje po jihovýchodní Asii a strávili jsme tam spolu super týden.
Počkej, počkej, takže ses na Bali zamiloval?
No zamiloval…až tak bych to nenazval, ale na konci dubna jedu za ní. 🙂
Potkal jsi tam nějaké další sólo cestovatele z jiných zemí?
Co si pamatuju . . . . Finsko, Dánsko, Holandsko, Německo, USA, Indie, Austrálie, Ukrajina, Korea, Nový Zealand, Kanada a pak páry nebo skupiny snad ze všech koutů světa. Na pár Čechů jsem také narazil.
Spřádáš nějaké další plány k objevování tobě doposud neznámých částí světa?
Co ti budu povídat, je to horší než droga. Už teď mám koupené letenky na duben na Bali. Letím na 15 dnů a chci si projet zbytek Bali a pak na Lombok.
Letos bych chtěl ještě stihnou Island a několik víkendových eurotripů. V příštím roce je v plánu Laos, Kambodža a Vietnam přibližně na měsíc. Potom mám ještě jeden trošku větší plán, ale ten je zatím tajný. 🙂
Je něco, co bys poradil ostatním sólo cestovatelům, kteří se k tomu, aby cestovali sami zatím neodhodlali?
Žádný odhodlávání, prostě se seberte a vyražte! Svět je naprosto úžasnej se spoustou nádherných míst a skvělých lidí. Já sám teď nemůžu pochopit, jak jsem mohl být takovou dobu zavřenej doma a tohle všechno si nechat unikat. Zážitky jsou něco, co vám nikdy nikdo nevezme, budete mít stále na co vzpomínat a o čem vyprávět.
Ale jak už jsem říkal, je to vysoce návykové!:) Moje rodina si myslí, že jsem se zbláznil a to ještě ani nevědí o všech plánech do budoucna! 🙂
Tome, díky moc za skvělý a inspirativní rozhovor, ať ti všechny tvé plány vyjdou a procestuješ co nejvíce zajímavých zemí!
[fb_button]
Leave a reply