Helča je jedna z prvních studentů České zemědělské univerzity v Praze, která se vypravila na dva roky studovat do Číny. Jak se jí v Číně žilo, co všechno tam zažila, kam všude se podívala, jaké je to pít pivo z igelitového pytlíku a mnoho dalších informací najdeš v rozhovoru níže.

Co tě přivedlo ke studiu v Číně? Proč zrovna tahle země?

Ke studiu v Číně mě přivedla souhra okolností a náhod. Po studiu v Německu, kde jsem byla na Erasmu a moc se mi tam líbilo, jsem znovu chtěla vyjet studovat do zahraničí, ale tentokrát někam dál. Původní plán byla Kanada. Při pohovoru do Kanady jsem měla jako náhradní možnost Taiwan a při povídání o Taiwanu najednou přišla řeč na Čínu. Pohovor dopadl dobře a byla jsem vybrána do Kanady, kde bych studovala jako výměnný student jeden semestr. Přesto jsem se ještě šla zeptat na podmínky studia v Číně. Čína mě vždy lákala. Ve druháku jsem rok chodila na čínštinu a moc mě to bavilo. Bylo mi nabídnuto čínské stipendium s tím, že budu v Číně studovat dva roky jako regulérní student a obdržím pak čínský titul.

Dva roky v Číně se mi zdály jako dlouhá doba. Přece jenom jsem v Asii nikdy předtím nebyla a trochu jsem se bála, ale nakonec jsem nabídku přijala a odjela do Číny jako jeden z prvních studentů ČZU. Svého rozhodnutí nelituji.

Když se teď vrátíš ve vzpomínkách zpátky, v čem vidíš nevýhody života v Číně?

Pro Evropana může být život v Číně občas velmi náročný a plný překvapení. Tureckými záchody počínaje a všudypřítomném znečištění konče. Po počátečním kulturním šoku pro mě největší nevýhodou byla jazyková bariéra, i když jsem se čínsky učila a zvládla si třeba objednat v restauraci (když měly obrázkové menu), tak kdykoliv jsem potřebovala řešit něco složitějšího (třeba na úřadě), potřebovala jsem pomoc od čínského kamaráda, co umí anglicky a může mi překládat. Také jsem se musela naučit tvrdě smlouvat a nenechat se odbít tím, že jsem bílá, a tak mám určitě spoustu peněz a zvyknout si na to, že občas nevím co jím.

Největší nevýhodou života v Číně je znečištění vzduchu. Na to se bohužel zvyknout nedá a ovlivňuje to váš každodenní život. Pak si člověk dokáže vážit modrého nebe nad hlavou.

Pokud tě zajímá, jaké vybavení vozím na cesty, mrkni na článek Moje outdoorové vybavení.

A naopak výhody?

Já jsem žila v Pekingu, kde žije víc než deset milionů lidí. Takže taková Česká Republika v jednom městě. Výhodou života v čínském velkoměstě je dostupnost všeho a všude. Restaurace na každém rohu, pouliční trhovci prodávající na co si vzpomeneš. Čínská kuchyně je tak pestrá, že si vybere každý a vždy je tu něco nového, co vyzkoušet.

Čínská kuchyně

V Pekingu jsem krátké vzdálenosti jezdila na kole a ty delší metrem nebo autobusem. Hromadná doprava v Pekingu funguje skvěle, takže není problém se kamkoliv dostat.

Moc se mi líbily čínské parky, které jsou perfektně udržované a dá se tam utéct před ruchem velkoměsta nebo si jen tak jít zacvičit, zazpívat i zaplavat pro ty odvážnější. Peking a Čína celkově je bezpečná. Nikdy jsem se nebála jít po tmě sama městem. Samozřejmě vás mohou okrást ,zvlášť když jste cizinec. Taky se hodně kradou kola. Ale nic vážnějšího než krádež mobilu a osobních věcí se nikomu z mých známých nestalo.

Park ve městě Guilin

Mám ráda čínský životní styl. Číňané hodně cvičí a chodí na zdravotní procházky. Večer můžete vidět staré manželské páry svižně se procházet v parcích, někteří k tomu poslouchají i tradiční čínskou hudbu. Také jsem se v Číně naučila pít horkou vodu. Po mastném čínském jídle je to to nejlepší, co pro váš organismus můžete udělat. Čínský čaj je nejlepší na světě.

Další výhodou života v Pekingu bylo mezinárodní prostředí. Bydlela jsem ve čtvrti, kde sídlí hlavní pekingské univerzity a mohla tak poznat studenty z celého světa.

Když jsme jeli v Číně na výlet, tak se jelo vlakem. Rychlovlaky v Číně jsou nejlepším způsobem dopravy na dlouhé vzdálenosti a přece jen se dá koukat z okna a vidět okolní krajinu než když letíte letadlem. Průměrná rychlost je přes 300 km v hodině.

Nemám vůbec žádnou představu o tom jak se v Číně studuje. 🙂 V čem všem se lišilo studium na univerzitě v Pekingu a Praze?

Já jsem studovala v angličtině obor pro zahraniční studenty, nemohu tedy posoudit jak se studuje těm čínským v čínštině. Naše třída byla menší a byli s námi společně i PhD studenti na většinu předmětů. Občas jsme byli napůl s čínskými studenty. První rok bylo studium hodně časově náročné. Ve škole jsme byli od rána do večera. Naši profesoři byli jak Číňané, tak zahraniční profesoři z Anglie a Nizozemí. Zkoušky byly většinou formou nějaké seminární práce nebo projektu. Jen dvě byly klasické písemné. Hodiny byly vedeny formou diskuse, hlavně ty se zahraničními profesory. Druhý rok jsme se věnovali výzkumu, který byl podmínkou pro napsaní diplomové práce. Celý druhý rok už spíš píšete diplomku než chodíte do školy, kterou pak musíte obhájit před komisí. Na konci prvního roku se obhajuje research proposal, kde vám schválí čím se budete v diplomce zabývat. Nemají státnice jako u nás, ale o to větší se klade důraz na diplomovou práci.

V Číně je zvykem, že učitel (většinou vedoucí práce) zve své studenty párkrát za semestr na oficiální oběd nebo večeři. V Číně se vůbec většina věcí řeší u jídla. Jde se do hezké restaurace, objedná se spoustu jídla a pije se čínské pivo. Pivo se pije z malých sklenic a je slušnost ho vypít při každém přípitku až do dna. Úctu projevíte svému učiteli tak, že při ťukání nepozvednete svou sklenici výš než on.

Dva roky jsou dlouhá doba, jaká zajímavá místa a města jsi v Číně navštívila?

Snažila jsem se co nejvíce prozkoumat Peking, kde jsem žila a kde je stále co objevovat. Z pekingských památek je mojí nejoblíbenější Letní palác a pak Hutongy – malé domky původní pekingské zástavby.

Třikrát jsem byla v Šanghaji, kam se vždycky ráda vracím pro její neopakovatelnou atmosféru, která je tolik rozdílná od Pekingské. Šanghaj je velmi moderní a působí víc evropsky díky francouzskému vlivu v historii.

Byla jsem na jihu Číny v provincii Guangxi kde je nádherná příroda a úplně odlišné klima od severu Číny.

Navštívila jsem Žluté hory (Huang Shan), které jsou podle mě jedny z nejkrásnějších hor co jsem kdy viděla.

Žluté hory, Huangshan

Pila jsem asi nejznámější pivo Tsingtao, a to z pytlíku a brčkem, tak jak je zvykem v městě Qingtao na pobřeží jihovýchodně od Pekingu.

Přenocovala jsem na čínské zdi. Ten pocit probudit se při východu slunce rozhlédnout se kolem sebe a nikde nikdo (to se vám v Číně moc často nestane), jen hory a zeď táhnoucí se kam až dohlédneš, na ten se nedá zapomenout.

Velká čínská zeď

Nocování na Velké čínské zdi

Také jsem jako součást výuky strávila 4 dny s vesničany ve vesnici Xue Tang Di v provincii Hebei na sever od Pekingu. Žili jsme s vesničany v jejich obydlí a dělali výzkum. Všichni k nám byli moc pohostinní a paní domácí výborně vařila. Mohla jsem tak zažít jak velký je rozdíl mezi životní úrovní ve městech a na venkově.

Vesnice Xue Tang Di

Obyvatelka Xue Tang Di

Obyvatelky Xue Tang Di

Představení Kung fu bojovníků v chrámu Šaolinů v provincii Henan na jih od Pekingu na mě udělalo velký dojem. Nikdy předtím jsem nikoho neviděla tak ovládat své tělo. Dokonce nám ukazovali strom s dírami, které prý udělali šaolini jako součást tréninku svými prsty. Můj čínský spolužák strávil v šaolinském výcvikovém chrámu dva měsíce a popsal mi jak tvrdý a náročný trénink byl.

Mapa míst v Číně, která Helča navštívila

Je nějaká oblast Číny, kterou bys doporučila navštívit?

Rozhodně bych doporučila navštívit jih Číny. Města Guilin a Yangshuo a nádhernou krajinu okolo řeky Li. Rýžové terasy, čajové plantáže a bambusové háje. Žluté hory a z měst Peking, Shanghai a Xian.

Rýžová pole

Krajina kolem řeky Li

Lodě na řece Li

Krajina u řeky Li

Západ Číny provincii Xinjiang jsem navštívit nestihla, ale slyšela jsem hodně o jejích přírodních krásách.

Jakou nejvtipnější situaci jsi tu zažila?

Čínská kultura a myšlení je velmi odlišné od toho našeho. Vtipné situace v Číně zažíváte každý den. Můžete se buď smát a nebo se rozčilovat a plakat. Rozhodně je lepší se smát.

Například čínský styl jízdy (pokud vás nezajedou) je velmi vtipný a jejich řešení přednosti v jízdě stylem ten odvážnější a rychlejší má přednost. Co všechno dokáží nacpat na svůj dopravní prostředek, ať už je to kolo, motorka nebo auto, je pro Evropana vždy překvapující.

To, že si vás pořád všude fotí a dokáží při tom být velmi nenápadní ( např. v dopravním prostředku) nebo naopak velmi akční. To k vám přiběhnou, popadnout vás kolem ramen a další už vás fotí mobilem, se dá také považovat za zábavné.

Vtipné situace vznikají i při nakupování, když se snažíte smlouvat. Prodavačka se rozčiluje, že to nejde, že nemůže slevit. Křičí na vás, div se s vámi nepopere. Vy odejdete, ona si vás zavolá zpět a směje se jak jsme to dobře usmlouvali.

Nevím, která situace byla nejvtipnější, ale mně přišlo hodně vtipné, když mi paní na vesnici nabízela svého syna jestli bych si ho nechtěla vzít, že bych se jí hodila do rodiny. 🙂

Co bys doporučila ostatním cestovatelům, kteří se Čínu chystají navštívit? Na co by se měli připravit?

Pokud předtím nikdy nebyli v Asii, tak bych jim asi vzkázala, že na Čínu se nedá připravit. Vždy vás něčím překvapí a je jen na vás jestli se budete smát a nebo plakat.

Helčo, moc děkuji za rozhovor a zajímavé informace o životě v Číně, ať se ti daří!

[fb_button]

Líbil se ti tento rozhovor? Sleduj Fijalku na Facebooku a staň se tak součástí naší cestovatelské rodiny!